About_irises

Šlechtění kosatců

Aby vznikaly nové kultivar kosatců je nutno provádět jejich křížení. To znamená nanést pyl otcovské rostliny na bliznu mateřské rostliny, počkat až vyroste semeník, semeník sklidit, semena vysét a ze semenáčků vybrat nové rostliny. Ty zaregistrovat a po rozmnožení uvést mezi pěstitelé (introdukovat je). Jak na to?

Základy šlechtění.

a) Zákonitosti genetiky (Mendelovy zákony):

1. Zákon o samostatnosti alel.
Genotyp je soubor samostaných genů určujících znaky. Každý znak je určen dvojicí samostatných alel.
(Pozn.: Znaky jsou např. výška, barva květů apod. Dvojice alel pro barvu např. bílá a fialová.)

2. Zákon o segregaci alel.
Dvojice samostatných alel se při zrání rozcházejí a do každé gamety přechází jedná z obou alel.
(Pozn.: gameta je pohlavní buňka, kterou tvoří rostliny v dospělosti dělením buněk. Do jedné gamety může přejít jen alela bílé barvy, do druhé fialové. Při pohlavním rozmnožování se spojí gameta samčí s gametou samičí a vzniká nový gen s novou dvojicí alel.)

3. Zákon o nezávislé kombinaci alel.
Vzájemným křížením polyhybridů vzniká genotypově i fenotypově nejednotné potomstvo s tolika kombinacemi genů, kolik je možných matematických kombinací mezi dvěmi matematickými veličinami.
(Pokud sledujeme 1 vlastnost, např. barvu, vzniknou 4 typy potomků. Pro 2 vlastnosti jich bude 16 typů, pro 3 vlastnosti, např. barvu, výšku, ranost, vznikne 64 kombinací atd.)

b) Dominance a recesivita:

Při kombinaci dominantní a recesivní vlastností může docházet k různým situacím:
- úplná dominance: Dominantní alela A zcela potlačí recesivní projev znaku a. Např. fialová barva zcela převládne nad bílou.
- neúplná dominance: Vznikne světle fialová barva. Obě alely se podílejí stejně.
- kodominance: Na květu může být část fialová a část bílá.

U více prokřížených rostlin se projevuje vliv předchozích kroků. Navíc některé skupiny kosatců jsou tetraploidní, takže v genotypu nejsou jen 2 alely, ale mohou tam být až 4 alely a ty přecházejí do gamet v různých kombinacích po 2 alelách. A tak se může stát, že při křížení dvou kosatců vznikne mezi potomky plikáta, což je recesivní typ kresby, i když ani matka ani otec tuto kresbu neměl.

Celý postup "krok za krokem".

a) Výběr rodičů:

- Vybíráme kvalitní a rodiče. Protože kromě barvy, která je pro někoho jediným kritériem, by nové odrůdy měly splňovat rovněž další požadavky: dokonalý tvar, dobré větvení, dostatek pupenů a zdravý růst. Proto je dobré pro začátek křížit mezi sebou oceněné odrůdy. Je dobré vybírat odrůdy různých šlechtitelů. Platí pravidlo, že nejlepší potomky dává křížení nepříbuzných rodičů.

- Pro dosažení originality postupně pracujeme s vlastními semenáči, které vylepšujeme jednak jejich vzájemnou kombinací nebo prokřížením s jinými kultivary, abychom je dále zlepšovali. A opět je následně prokřížením s vlastními semenáči.

- I když by křížení typy A X B mělo dát stejný výsledek jako křížení B X A sledujeme, které znaky přenáší rostlina použitá jako matka, a které, když tuto rostlinu použijeme jako otce. To se pak snažíme zobecnit při zlepšování vlastností potomků.

b) Technika opylování.

- Pokud nepoužijeme pyl ihned musíme jej uchovat na suchém a chladném místě. Před nanesením na bliznu jej nechám volně ohřát na teplotu okolí. Pyl pak můžeme nanášet přímo z prašníků nebo jej máme zachycený na vatě a nanášíme z vaty.

- Na květu mateřské rostliny ponecháme pouze bliznové laloky. Odstraníme zejména spodní okvětní lístky (faly), aby hmyz ztratil přistávací plochu. Ale aby o květ přestal hmyz jevit zájem úplně, je vhodnější odstranit rovněž standardy a prašníky s pylem.
- Opylený květ označíme popiskou, na které je uveden záznam: jméno matky X jméno otce.

c) Sběr semeníků a výsev.

Pokud bylo křížení úspěšné, začne v krátké době růst semeník. Hlídáme dobu, kdy dozraje, a sklízíme jej včas, aby nepraskl a semena se nevysypala. Semena vyloupneme a necháme proschnout na suchém, teplém místě, ale ve stínu.

Semena vyséváme do zahradnického substátu, do hrnků. Rozmístíme je tak, aby mohla volně klíčit. Zasypeme je asi 1/2 cm substrátu a umístíme venku. Je vhodné je zakrýt hustým pletivem nebo větvičkami jehličnanů, aby je nevyzobali ptáci nebo nezkonzumovaly myši.

Semena začnou klíčit koncem března. V polovině května nebo i dříve je vysadíme na záhon, kde je pěstujeme až do květu. První semenáče kvetou už v dalším roce po výsadbě.

d) Selekce a testování.

Vyřazujeme rostliny, které nesplňují požadavky na barvu a tvar květů. I když je to někdy obtížné, musíme být nekompromisní. Ostatní vlastnosti zjistíme až v dalších letech. Někdy může testování trvat dost dlouho, protože po prvním kvetení to některým kosatcům trvá delší dobu než "se usadí".
O reistraci a introdukci nových odrůd dále pojednává přiložený článek:

Registrace českých a slovenských kosatců - (Souvísející článek)